Tramwayový žargón

Vexle – výhybky

Poptávková tlačítka – U nových tramvají jsou tato tlačítka umístěna přímo na každých dveřích, po stisknutí se zeleně podbarví.  U starších typů vozu je najdete na tyčích, poblíž dveří. 

„Příští zastávka je na znamení.“  Po jejich stisknutí máte jistotu, že řidič zastaví a otevře příslušné dveře.

Tágo – Oficiálně se toto náčiní nazývá „stavěcí klíč “. Jedná se o železnou tyč dlouhou cca 1 m, kterou se přehazují výhybky.

Občas se s tágem setkáte i na Aukru, kde se jej nějaký „podnikatel“ snaží za pár šupů prodat. 

Klička – je to kombinovaný klíč, bez kterého se tramvaják zkrátka neobejde.

Její případnou absenci pozná ještě před výjezdem z vozovny, jelikož její pomocí zapíná i přepíná směr jízdy tramvaje. Před výjezdem musí navolit směr "vpřed".

Často můžete vidět řidiče tramvaje v křižovatce, jak cosi kutí na té žluté krabičce u přechodu. Ne, nemačká tam tlačítko pro chodce. Ani pro nevidomé. 

Tuto kličku zasune zespodu krabičky do výřezu, pootočí do směru kterým chce jet a tím se křižovatky přihlásí. 

Písek – písek je skutečný písek. Ale ne ten, ze kterého si děti plácají bábovičky a pak jim vyhrožují, že nepojedou do Prahy, pakliže se nepovedou. 😊 Jedná se o velmi jemný a kvalitní křemičitý písek. Pokud máte doma akvárko, vaše rybičky se v tomto písku pravděpodobně rochní. Jak je tento písek finančně nákladný vám asi nemusím tedy říkat. Pro vás, co nemáte rybičky – je drahý! Jako prase. Možná jako dvě prasata. 😊

V tramvaji slouží k podsypávání kol při skluzu nebo smyku. Písek je jednak v pískovačích /v zabudovaných nádobách v tramvaji s násypkou ústící těsně před koly/, tak v rezervní nádobě, volně umístěné v kabině každé tramvaje.

Tento rezervní písek slouží především k případnému dosypání do zabudovaných pískovačů. 

Občas ale najde své využití i v situaci, kdy pasažér pro prohýřené noci přecení své síly a jeho večeře skončí na podlaze tramvaje.

Pak ráda obětuji pár hrstí tohoto super kvalitního písku už jen proto, aby se vedle této večeře neobjevil obsah slabšího žaludku dalšího ze spolu-cestujících. 

Oblouk –  zatáčka.

Koleje nemají zatáčky, ale oblouky, víme?

Budeme-li hnidopiši tak zjistíme... 

Ehm...

Byla jsem hnidopich a zjistila jsem, že pojem „zatáčka“ je výraz čistě hovorový.

 I v silniční dopravě je správným označením „směrový oblouk“.¨

Tímto zjištěním právě nastal konec „řezání zatáček“ a značná část vtipů o policajtech tedy přestává dávat smysl. 😊

Temperace – stav tramvaje ala chytrá horákyně. 

Ani vypnutá, ani nastartovaná.

Tramvaj má pouze zapnutou baterii a nastavené vyhřívání na určitou teplotu. Používá se převážně v zimním období z důvodu šetření baterie vozu.

A taky proto, aby nám ráno v kabině nepřimrzaly zadky k sedačce. 😊

Couvání a zpětný pohyb – může se jevit jako stejné, ale není to stejné!

Couvání se provádí /tedy by se provádělo, kdyby bylo povoleno 😊/ z kabiny řidiče.

Navolí si směr jízdy vzad, zadá jízdu a tradáááá, jede!

Pak už se jen může /musí/ modlit, aby někoho nepřejel, protože z kabiny řidiče absolutně nemá šanci dozadu vidět.

Při zpětném pohybu také tramvaj jede zpět, ale s tím zásadním rozdílem, že v zadní části vozu, za poslední lavicí, je druhé mini řídící stanoviště, kam si řidič přejde. To si odemkne a řídí tramvaj z něho. 

Modlit se u toho může také, ale riziko, že někoho přejede, je minimální. 

Kdybyste v povídce narazili na jakýkoli nesrozumitelný výraz, napište mi a já jej střelhbitě vysvětlím zde! :)